Všichni máme nějaké tužby a přání. Jak jsme byli děti, přáli jsme si mít vesmír, současně když jsme dospělí naše přání jsou hmatatelné. To co chceme, nemusí být jenom v naši hlavě, smí to vzít materiální podobu.

Kdosi umí udělat jednu práci a druhý zas na nějakou jinou. A kvůli toho ne každý je povinný vědět jak si pomoci z již nehezkými zdmi. /

Pokaždé chceme vlastnit barák uklízený a v čistotě.

Víme, jež s pomoci přírody, smíme žit. Všelijaké květiny, keře nám poskytují kyslík a my jim opětovně vracíme dusík svým dýcháním. Krajina je nezbytná.

Všechny ratolesti většinou běhají všude, kde je to možné. Rády skotačí, pohrávají si a velmi se smějí. Máme je rádi pro to, že jsou. /

Chceme být super rodiči pro své ratolesti. Nechceme, aby se jím něco přihodilo, nýbrž si přejeme, ať jím všechno jde.